Šumava oslavuje svého spisovatele Klostermanna



Klatovy - Rok 2008 je na západočeské, jihočeské i bavorské části Šumavy ve znamení vzpomínek na Karla Klostermanna. K oslavám 160. výročí narození a 85. výročí smrti českoněmeckého spisovatele přispělo v regionu už několik významných počinů. Od začátku projektu mohou zájemci čerpat informace z nové biografické knihy, nového serveru či rozesílat pohlednice s krásnou známkou. O její vydání se zasloužilo Občanské sdružení Karel Klostermann. V režii muzeí i spolků nyní přichází na řadu plejáda výstav, konferencí, přednášek. Dnes, kdy se slaví Mezinárodní den knihy, organizuje Městská knihovna Klatovy besedu Volba profesora Klostermanna. Akce se uskuteční od 19 hodin. Hostem bude Marie Matjánová, která zde představí svůj nový román. Ve čtvrtek a pátek pořádá klatovská knihovna sympozium nazvané V ráji realistickém aneb Karel Klostermann a realismus v české literatuře. V projektu, který oslavuje básníka Šumavy a apoštola smířlivosti ožije atmosféra, lidové tradice a zvyky krásné, ale drsné Šumavy, kraje prostých sklářů, dřevorubců, lesníků, pytláků a dětí přírody. Kdo by neznal romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Mlhy na blatech, V srdci šumavských hvozdů, Skláři... Z dalších děl uveďme například Prázdniny na Šumavě, Pošumavské rapsodie, Črty ze Šumavy, Šumavské povídky, Sklářova dcera.
Nic jsem si nevymyslel, Klostermann na mnoha místech upozorňuje čtenáře, že to, co budou číst, se skutečně stalo, že si nic nevymyslel. Neumím naprosto vynalézat ani typů, ani povah, ani událostí, toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím čtenářům, skutečně existovaly, a co ve svých povídkách a románech vypravuji, se také stalo; já jsem je pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil; je-li v tom realismus, tož jsem i realistou.
Psal s takovým porozuměním pro různé lidské osudy, že si jeho dílo zamilovalo několik generací čtenářů. Se jménem Karla Klostermanna se při toulkách po Šumavě setkáte často. Například v Srní najdete Klostermannovu vyhlídku, Modrava se pyšní Klostermannovou chatou, nad kterou dnes vyrostl luxusní dům miliardáře Bakaly. V Kašperských Horách mají kulturní dům a bustu Karla Klostermanna, na Javorníku Klostermannovu rozhlednu a jeho sochu. Profesor plzeňské reálky se cítil šťastný v bílém domku, postaveném na romantické vyvýšenině Klapperl, ležící nad rejštejnským údolím Otavy. Rád se toulal napříč jihozápadní Šumavou. O jeho lásce k Šumavě svědčí nejbohatší soubor románů a povídek o šumavských usedlících - dřevorubcích, sklářích, vorařích, lesnících, pašerácích i pytlácích. Karel Klostermann v nich ukázal českým čtenářům Šumavu a Pošumaví, jak vypadaly v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století. Objevil ji českým čtenářům ne jako pouhý návštěvník, ale jako její dobrý znalec. Prázdniny na Šumavě Karel Klostermann se narodil 15. února 1848 v Haagu v horních Rakousích. Dětství prožil hlavně v Sušici, na zámku Štěkni a Žichovicích. Gymnázium studoval v Klatovech, maturoval v roce 1865 v Písku. Jako student trávil prázdniny u strýců a tet v srdci Šumavy. Se svými bratranci pásal stáda skotu, žil životem horských pastýřů, přespával v lesních srubech, a tak už jako student poznával zblízka a důkladně život Šumavanů.
K vrcholům jeho tvorby patří román Ze světa lesních samot, který zachycuje Šumavu v její původní nedotčené podobě v polovině 19. století a realisticky popisuje život prostých lidí. Spisovatel zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. Pochován je v Plzni. Oslavy 160. výročí narození a 85. výročí Klostermannovy smrti organizují západočeské a jihočeské kulturní instituce, muzea a německé spolky. Podle slov radního Plzeňského kraje Martina Baxy věnuje kraj na oslavy 200 tisíc korun.
Na roku oslav se podílejí spolky v Česku i Bavorsku. České sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy například přispělo ke vzniku Klostermannovy expozice v hájence na Březníku poblíž hraničního přechodu Modrý sloup. V bývalé myslivně na konci údolí Luzenského potoka pak byla otevřena expozice Karel Klostermann - spisovatel Šumavy. Spolek se zasloužil také o spisovatelův pomník s pamětní deskou na starém hřbitově v Srní.

O autorovi: HANA SÁDLÍKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Autor: HANA SÁDLÍKOVÁ
Mladá fronta Dnes 23.4.2008, Plzeňský kraj)


zpět